Zde se psaly pražské dějiny

Procházet se svahy pod Pražským hradem, působivou čtvrtí Malá Strana, je jako cestovat v čase. Praha vám zde totiž nabízí scenérie prakticky totožné jako na konci 18. století. Obdivovat můžete barokní paláce, staré domy s historickými znameními i centrální Malostranské náměstí. Jeho dominantou je chrám svatého Mikuláše a někdejší budova jezuitských profesorů, v jejímž prvním podzemním podlaží dnes sídlí stylová restaurace Profesní dům.

Místo společenských setkání u dobrého jídla a pití

Prostory restaurace Profesní dům Praha představují jen malou část komplexu pozoruhodných a historicky cenných místností, ve kterých jsou zachovány nástěnné malby, štukování a řada architektonických prvků baroka i rokoka.

Když se tu zastavíte při procházce Prahou, doporučíme vám třeba polévku Jezuitský sen a na druhé jídlo Malostranské medailonky, staročeskou vepřovou pečeni či svíčkovou na smetaně. K tomu dobře vychlazené plzeňské pivo.

Nechte se obsloužit, a jen v klidu vnímejte tu nevšední atmosféru…

Tradiční centrum vzdělanosti

Na místě současného objektu univerzity stávala původně řada měšťanských domů spolu s kostelíkem svatého Václava a malostranskou radnicí. V těsném sousedství byl gotický farní kostel svatého Mikuláše, hřbitov a fara se školou. Celý tento prostor dostal ve 20. letech 17. století do vlastnictví řád Tovaryšstva Ježíšova.

V roce 1673 byl položen základní kámen k novému kostelu svatého Mikuláše a o rok později se začaly kopat také základy sídla členů jezuitského řádu. Raně barokní stavba vznikala podle plánů G. D. Orsiho, jenž vedl celou stavbu až do své smrti. Poté ji v roce 1691 dokončil stavitel F. Lurago.

Jezuitští vzdělanci a profesoři, kteří zde žili, se zasloužili o vznik škol i gymnázia na pražské Malé Straně, a ve své knihovně spravovali významná díla z oblasti matematiky, astronomie a dalších přírodních věd.

V polovině 18. století bylo upraveno západní křídlo ve stylu vrcholného baroka. Budova však doznala zásadních změn v interiérech a vnějších fasádách po zrušení jezuitského řádu v roce 1773, kdy se začala používat k administrativním účelům. Poznamenaly ji jak barokní, tak klasicistní, zejména vnitřní úpravy roku 1823.

V 19. století byla sídlem vrchního zemského soudu a za první republiky tu vznikla dvorana pro ústřední státní pokladnu podle plánů A. Špalka. V 60. letech 20. století získala dům do správy Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

Roku 2000 se zde uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce, která vyústila v otevření Konferenčního a společenského centra pro koncerty, plesy, promoce a jiné slavnostní akce, jimž vytváří zázemí restaurace Profesní dům.